Senátoři se rozhodovali i na základě dopisů od voličů

Pardubický kraj - Již na začátku příštího roku si budou moci prezidenta vybrat lidé.

Tedy už žádné zákulisní dohody, jako tomu bylo při druhé volbě Václava Klause. Přímou volbu prezidenta posvětili na svém středečním zasedání senátoři. Pro návrh jich bylo 49, což je o čtyři víc, než bylo potřeba.

Hlasování se pochopitelně účastnili i senátoři z Pardubického kraje. Ti jsou ale s celkovým výsledkem hlasování spíše zklamáni. Obě nové tváře v senátu tedy nezávislá Miluše Horská a Petr Šilar z KDU-ČSL totiž hlasovali proti. Pro byl naopak další krajský senátor Miroslav Antl z ČSSD.

„Musím říct, že jsem ještě den předem nevěděl, jak budu hlasovat. K návrhu ústavního zákona jsem měl některé právní připomínky. Podle mého názoru by se měly současně se změnou ústavy schvalovat i prováděcí zákony,“ pravil senátor ve volebním obvodu číslo 48 Miroslav Antl.

Dva faktory

K tomu, aby přímou volbu podpořil, ho nakonec přiměly dvě věci.

„První bylo, že poslanci odhlasovali omezení imunity zákonodárců. Bylo by totiž špatné, aby se omezovala imunita prezidentovi a imunita pro zákonodárce by zůstala nezměněna. Druhá věc, která mě přesvědčila, byly dopisy od voličů, ze kterých jasně vyplynulo, že si občané chtějí zvolit prezidenta, podobně jako volí senátory,“ vysvětlil Antl.

Ovšem ani ti, co hlasovali proti návrhu poslanců o přímé volbě prezidenta, nemusí být proti tomu, aby si svého zástupce na Hradě zvolili lidé.

„Já jsem pro přímou volbu, ale chtěla jsem, aby byly prosazeny senátní pozměňovací návrhy. Ten návrh zákona, který přišel z poslanecké sněmovny není pro zemi, která je parlamentní demokracií, dobře nastavený,“ vysvětlila svůj postoj senátorka za volební obvod číslo 43 Miluše Horská.

O navrhovaných změnách se prý diskutovalo pět hodin, nakonec se na nich ovšem senátoři nedomluvili. Podle Horské je největším problémem fakt, že prezident nebude mít ze své funkce odpovědnost, ale zároveň ani nejsou posíleny jeho pravomoci.

„Novela posiluje jeho legitimitu, ale nedává mu větší pravomoci. Přímá volba prezidenta je dobrá věc, ale připadá mi, že se moc neřešily dopady, jaké bude tato novela mít. Voliči totiž touží spíše po monarchovi, který ovšem ani nebude mít zákonodárnou iniciativu,“ podotkla Horská.

Zásadní výhrady

Proti návrhu, který nakonec prošel, hlasoval i další senátor z Pardubického kraje Petr Šilar.

„Celý klub KDU-ČSL hlasoval jednotně proti návrhu poslanců. Neznamená to ovšem, že bychom byli apriori proti přímé volbě prezidenta, měli jsme ovšem zásadní výhrady vůči navržené novele. Tím prvním důvodem je, že nebyl současně předložen i prováděcí zákon. Dále nám vadí, že prezident bude neodvolatelný a bude mít i o něco vyšší pravomoci,“ uvedl Petr Šilar s tím, že se jedná o populistický krok zákonodárců.

Faktem je, že i někteří politologové upozorňují na to, že v parlamentním politickém systému je přímá volba prezidenta nonsensem. Smysl má v prezidentských režimech, jako je například v USA, tam má totiž prezident velmi silné postavení a je vlastně hlavou vlády. V České republice má však prezident spíše reprezentativní funkci.

Lukáš Dubský